PRESUN!!!

Stránka sa presúva na novú adresu!

http://war-angelorum.blog.cz/

Login

Nástenka
Nástenka pre hráčov
RPG „Škôlka“
Keď ste odoslali profil a registráciu na WA a Váš profil je na stránke, znamená to, že sme Vás prijali a môžte začať hrať v skúšobnej knihe, ♦Link♦ kde preveríme Vaše RPG schopnosti. Škôlka prebieha väčšinou od 17:00. Rozpíšte sa. My Vás upozorníme na prípadné chyby a keď si budeme isté, že ovládate pravidlá RPG, môžete hrať aj v ostatných knihách. Admin team WA
Spolupráca
War Angelorum na Facebooku
Like us ;)
Návštevnosť
TOPlist
Počítanie začalo od 13.06.2012

Michael

Archanjel Michael

Archanjel Michael

Meno: Michael (Archanjel)

(pozn.: mezi lidmi si občas přidává vymyšlené druhé jméno a přijímení: Ezer Rhisiart)

Vek: 1972/ 29 ľudských rokov (10. 2. 40)

Popis: Je přes metr devadesát vysoký a má vypracovanou postavu. Má velmi krátké hnědé vlasy, které dříve – před hodně dlouhou dobou bývali dlouhé. Jeho oči jsou pronikavé, zvláštně průzračně, kovově modré a až téměř hypnotické. Rozhodně je to to nejvíc zajímavé na něm – pokud se nepočítají křídla. Další zajímavou věcí je tetování v enochiánském jazyce – jazyce andělů. Ono tetování se táhne od krku přes záda a celý trup, paže a předloktí až na hřbety rukou. Jeho křídla jsou bílá s odleskem zlatavé a napohled vypadají sametově. Ve skutečnosti opravdu jsou na dotyk lehce sametová, ale hlavně chladivá a tvrdá. Pera na jejich okrajích jsou, ačkoliv tak nevypadají, ostrá jako břitva. Navíc jeho křídla mají tu zvláštní vlastnost, že jsou neprůstřelná – co se týče kulek a broků. Ale nůž, dýka, meč nebo šíp jimi projdou a zraní ho, když jsou ve správném úhlu – jakoby horizontálně, mezi jednotlivými pery. Netuší, proč to tak je, ale zato ví, jak nepříjemná mohou taková zranění být – i když nejsou závažná. Jako oblečení má nejradši pláště nebo cokoliv, co má kapuci, kterou si velmi rád ve světě lidí zakrývá tvář. Stejně tak mezi lidmi občas používá falešné jméno, nechce, aby o něm moc lidí vědělo. Své skutečné jméno sdělí jen těm, kterým opravdu důvěřuje. V Nebi na sobě mívá tmavé brnění a plášť. Ať je kdekoliv, má u sebe zahnutý nůž. Dále ho můžete občas vidět nosit luk a šípy, kterými umí výborně střílet a i je vyrobit a jen velmi výjimečně u sebe může mít meč.

Povaha: Je plný světla, síly, dobra, lásky, odvahy a spravedlnosti. Doslova to z něj vyzařuje a lidé to mohou vycítit a cítit se díky tomu bezpečně, ačkoli se s nimi třeba nebaví, nebo se zdá, že se k nim chová chladně a s odstupem. Démoni to poznají také, ale jejich reakce je odlišná – vzbuzuje to v nich děs a šílenou nenávist, štítí se toho světla stejně jako zlí a špatní lidé. Je ochotný, věrný, čestný, upřímný, ochranitelský a mezi anděly velmi vážený. V lidském světě je navíc více či méně samotářský a tajemný a zdržuje se v tichých místech přírody. Města nemá moc rád, protože je to tam prolezlé zkažeností, zlobou, hříchem a temnotou toho nejtěžšího kalibru. Obyčejné lidské emoce necítí a neprožívá, je vůči nim „imunní“. Ledaže by byli velmi, velmi silné. Většinou tak zůstává hlavně v lidském světě chladný a skoro až lhostejný a to mu umožňuje rychlé a racionální rozhodování a určitý nadhled a jiný pohled na věc. Je plně oddaný Bohu a slouží mu, ale často mívá i vlastní hlavu, vlastní názor a vlastní pohled na danou věc. Názor, který se mnohdy liší od názoru ostatních a většiny. Když v něco, nějaký rozkaz nebo příkaz nevěří, nevykoná ho a vzepře se. Doopravdy to však ještě neudělal a tak mu byla ta drobná neuposlechnutí prominuta. Také proto, že odváděl věrnou službu, byl a je loajálním a uznávaným vojákem a generálem v Jeho armádě. K lidem a jejich rase má kladný vztah. I když vidí, jak jsou čím dál tím víc zkažení a hříšní, podléhají zlu, démonům a pokušení, stále v ně má víru a naději, protože také vidí těch několik, kteří zůstali dobrými a spravedlivými lidmi. Je by byl ochoten bránit až do posledního dechu, stejně jako své druhy. Avšak hříšné a zlé lidi soudí tvrdě, přísně, ale spravedlivě. Démony nemá ani omylem rád, ale i tak je nerad zabíjí – dělá to, jen z povinnosti a žádné potěšení v tom nenachází. Občas mívá slabší chvilky, kdy touží po tom být opět člověkem a necítit na zádech tu neustálou tíhu křídel. Jestli existuje věc, na kterou by mohl doplatit, pak je to jeho svéhlavost, potenciální sklony k rebelii a to, že občas vidí z toho svého nadhledu až moc – i věci, které by neměl.

Životopis: Narodil se roku 40 v Jeruzalémě do rodiny rolníka. Měl dalších šest sourozenců – dvě sestry a čtyři bratry. Nebyl nejstarší ani nejmladší. Už jako malý byl hodně zvídavý, starostlivý, chytrý, svéhlavý, rád pomáhal jiným a věřil v Boha. Díky svému dědečkovi se naučil docela obstojně psát a číst, což bylo tehdy pro nějakého rolníka naprosto nevídané. Když vyrostl, pomáhal otci, který si k polím pořídil ještě několik koz a ovcí a jednoho koně, aby se mohli lépe uživit. Pro své sourozence byl vždycky tak trochu ochráncem, tím, kdo jim vždy nehledě na možné nebezpečí pomohl a chránil je před vším možným. Ale pomáhal i cizím lidem, kteří byli v nesnázích – například zachránil proroka Daniela ze lví jámy. Měl také manželku a malého syna. Nikdy jejich rodina nebyla bohatá ani zámožná, ale ani vyloženě chudá – měli vždy přesně tolik, kolik stačilo na to, aby v pokoji žili dál. Až do roku 69, kdy Římané v rámci První Židovské války oblehli Jeruzalém. Michael se do ní zapojil už předtím. Byl proti římské nadvládě a spolu se svými bratry bojovali za získání svobody. Dělal to, ačkoli se mu z hloubi duše příčilo zabíjení jiných lidí. A dělal to i proto, aby opět chránil svoji rodinu – předchozí i nynější, protože Římané nerozlišovali mezi tím, kdo vzpouru podporuje a kdo ne. Během té vzpoury se také naučil tak dobře a neomylně používat a vyrábět luk a šípy. V onom roce 69 to s nimi však začalo vypadat bledě – byli odříznutí od okolního světa, docházeli jim zásoby jídla, šířili se nemoci a všichni postupně umírali hladem. Stejný osud potkal i Michaela, který všechno jídlo a vodu, co dostal nebo měl, radši věnoval své staré a nemocné matce a rovněž nemocné ženě, než aby si ho vzal sám. Těsně předtím, než na sklonku podzimu zemřel vyhladověním a několika zraněními se mu ve snu zjevil Bůh, který mu řekl, že si ho za jeho dobrotu, ochotu, věrnost a neohroženost vezme k sobě. Probudil se na neznámém, nádherném a klidném místě – v Nebi. Stal se z něj anděl a velmi záhy i archanděl. Byl neskonale vděčný a oddaně sloužil Bohu, plnil Jeho rozkazy ať už v Nebi či na Zemi a kdyby musel, šel by je kvůli Němu splnit i do samotného Pekla. Sice měl několikrát na určité věci jiný názor, ale vždy je stejně splnil. Ale všichni o něm ví, že kdyby se mu něco opravdu nelíbilo, byl by schopný se vzepřít – i za cenu toho, že by se tím stal padlým andělem. V Nebi měl a má mimo jiné na starosti velení v Jeho armádě andělských legií. Během staletí se zjevoval a pomáhal lidem po celém světě, když ho o to žádali. Býval také označován jako anděl smrti a božské spravedlnosti. V poslední době se zjevuje na Zemi čím dál tím víc, buď aby plnil Jeho rozkazy, nebo hledal zbývající dobré lidi a pomáhal jim proti démonům. Takových lidí však je na Zemi jako šafránu a stále ubývají. Když je v Nebi, připravuje se na válku mezi dobrem a zlem, která je už dlouho na spadnutí.

Kontakt: D-Q@centrum.cz